úterý 10. listopadu 2015

Sezona 2015

Letošní sezona byla úplně jiná, protože jsem měla skvělou příležitost pracovat v Portugalsku pro Tri Training Harder. Tahle práce pro mě byla prací snů, fakt mi to hodně přineslo. Nebudu vám ale lhát, začátky byly těžké, při práci jsem používala angličtinu a to fakt není moje rodná řeč. Pojďme se podívat, jestli mi práce s Tri Training Harder pomohla v letošní závodní sezoně. 



Březen

Sprint triatlon Quarteira (0.75 - 20 - 5)
Scott a Lynn s českou vlajkou.
Triatlon v Quarteiře byl hezký závod a můj první triatlon s plaváním v oceánu. Taky jsem se tam málem utopila protože jedna z vln zkoušela zjistit, jak dobrá jsem v kotrmelcích pod vodou. Naši šéfkuchaři Scott a Lynn nás podporovali během závodu, to bylo parádní. Dokonce v depu mávali s českou vlajkou u mého kola, takže jsem kolo lehce našla. Trasa kola byla fajn, ale ten běh byl zakletý a bylo dost teplo. 


Ponaučení ze závodu:
  •  sprint není moc pro mě, fakt tam člověk musí běžet rychle! 







Červen

Mont Blanc maraton (42km)
Na blogu mám článek jen o tomto závodu, takže to už tady víc rozepisovat nebudu. Jen teda můžu zmínit, že to byly hodiny a hodiny super zábavy! Dobře, tak teď trochu vážně. Musím přiznat, že to byl opravdu hezký závod, běžíte krásnou krajinou, všude jsou milí dobrovolníci, fakt paráda. 

Ponaučení ze závodu:
  • vždy si s sebou vezměte více jídla do závodu jako je tento, je to lepší než být hladový a mrzutý  
  • necestujte hned po závodě, není to moc pohodlné když vás berou křeče do celého těla 
  • když máte s sebou obrázek s profilem trati, tak si ho vytvořte na materiál, který se neroztrhá když na to matláte zpocenýma rukama 








Srpen

Hamrman sprint triatlon (0.75 - 27.5 - 7)
Foto: Jackies007
Tahle akce byla na celý víkend, v sobotu půlželezňák a v neděli kratší triatlony. Užívala jsem si společnosti kámošky Marušky a spolu jsme se účastnily půlželezňáku jako dobrovolnice. V neděli jsem potom šla kratší triatlon, zase sprint. Zase jsem zjistila, že sprint není nic pro mě. Po tom, co jsem vylezla z prvního depa, tak jsem zkusila létací veverku jako profi způsob naskakování na kolo. Nedopadlo to dobře, nakopla jsem si palec. Ani to tak nebolelo, ale když jsem se dostala po kole do depa, tak jsem si všimla, že mám palec celý od krve. Stejně jsem běžela, spíš mi vadilo teplo než ten palec. Navzdory teplu jsem se umístila na pátém místě. 

Ponaučení ze závodu:
  • sprint není nic pro mě (nepsala jsem to už sem někam??)
  • létací veverka není zrovna bezpečný způsob nasedání na kolo 

Pilman, půlželezňák (1.9 - 90 - 21.1)
Pilman byl mistrovství ČR ve středním triatlonu, takže docela velká akce. Trasa byla dost náročná, kopcovité kolo, kopcovitý běh. Můj kamarád mi popsal trasu, pak jsem si to ještě zjišťovala na netu a nevypadalo to tak zle (jo, neumím číst v mapách) tak jsem si říkala, že to tak hrozné nebude, však jsem teď jezdila v Portugalsku samé kopce... Trochu jsem se zmýlila. 
Další překvapení bylo na registraci, když mi dali tašky na věci na kolo a pak na běh, hned jsem si říkala: Tašky? Proboha já nikdy nebyla na závodě kde mám použít tašky, celý můj systém práce v depu je v háji! Tak jsem se zeptala kamaráda Mildy co s tím jako mám dělat a pro sichr jsem se zeptala triatlonistky co parkovala vedle nás. Ukázalo se, že ta triatlonistka je Petra Krejčová, potom moderátor hlásil její jméno v souvislosti s úspěšnou kvalifikací na MS na Havaji. Super! To jsem se zeptala té pravé, ta určitě ví co dělat v depu. Start plavání byl z vody, což je pro mě lepší.  Taky jsem byla schopná draftovat docela dlouhou dobu za jedním plavcem, což dost pomohlo. Na trati kola byli rozhodčí (můj první triatlon kde byli rozhodčí!) a jednou mě dokonce upozornili na to, že jedu moc daleko od krajnice - jo, to zní jako já, když jedu tak silnice není nikdy dost široká! 
Brzy mi začalo být docela zle od žaludku, což pro mě byla novinka, obvykle mi je takhle zle v běžecké části. Vůbec jsem nevěděla, zda dokážu dokončit v takovémhle stavu, ale pak každý doušek koly hrozně pomohl. Docela těžké bylo měnit tempo běhu, jak byl ten okruh kopcovitý, ale nějak jsem doběhla celých 21 kilometrů do cíle. Zrovna hlásili, že vítají osmou ženu a že jsem druhá ve své kategorii. Nevěděla jsem jestli se tomu mám smát nebo brečet... Tak jsem zkusila obojí. 

Ponaučení ze závodu:
  • naučila jsem se používat tašky v depu
  • když někdo řekne, že trať je kopcovitá, tak má asi pravdu
  • draftování ve vodě fakt funguje! 


Glassman (0.7 - 32 - 6.4)
Je ti teplo děvenko??
Tenhle triatlon je krátký, ale je to klasika, loni jsem ho vyhrála tak jsem věděla, že letos musím přijet znovu a zkusit znovu vyhrát. Start byl dohromady s chlapama takže se mohlo hákovat na kole. Ten den bylo vážně teplo, běh pro mě byl zase utrpení. Nějak jsem teda vyhrála i letos, takže jsem byla spokojená. 

Ponaučení ze závodu: 

  • můžete se umístit dobře i když je vám během závodu mizerně




Září

Xterra Hrádek (0.4 - 16 - 4)
Nevypadám vyděšeně? :-)
Foto: Denisa Kovačová
Závod, kde jsem také byla jako dobrovolník. Na místě jsem byla pár dní předem, takže jsem si mohla projet trasu kola. Nejsem moc dobrá na horském kole, takže tenhle závod pro mě nebyl snadný. Můj kamarád Dan si ze mě často dělal srandu s jeho: "Ale prosím tě, tohle jezdí i děti!". Měla jsem ale strategii. Projela jsem si trasu kola a pokaždé, když jsem se necítila jistě, tak jsem slezla z kola, pěšky se vrátila o kus zpět a jela to znovu. Jak si můžete představit, z kola jsem slézala dost často. Po tomhle tréninku jsem ale byla jistější a věděla jsem, kde mám zpomalit, držet se vlevo či vpravo a kde nabrat rychlost. Když jsem se dostala do depa po kole, tak jsem potkala Dana (jo, ten který říkal že to je lehký okruh) a byl celý od krve po pádu na kole. Beru to jako pozitivum, je to první triatlon kde jsem ho porazila! 

Ponaučení ze závodu:
  • poznat trasu se může hodit 
  • terénní triatlon není nic pro mě






Slovakman, půlželezňák (1.9 - 90 - 21.1) DNF
Foto: Gabi Hejtíková.
Plavání v tomto závodu bylo docela komplikované, byly velké vlny. Moc jsem se na to necítila, ale říkala jsem si, že je to jak další úterní trénink plavání v oceánu, jaký jsme měli v Portugalsku. Bohužel ale nebylo možné draftovat, plavci každou chvíli měnili směr, takže jsem plavala sama. Kolo nebylo moc dobré, necítila jsem se dobře. Potom to bylo ještě horší když jsem běžela a cca po 2 kilometrech jsem zastavila a ležela. Pak přijel jeden z organizátorů a potom sanitka. Moje první DNF. Cítila jsem se kvůli tomu docela špatně, ale zase jsem se něco naučila, tak to stálo za to tam závodit. 
Musím říct, že jsem si užila tuhle krátkou návštěvu Slovenska. Bylo super vidět místa, kde jsem byla jako malé děcko, spoustu vzpomínek a taky bylo fajn vidět tetičky, strejdu, bratránky a sestřenku. 


Ponaučení ze závodu:
  • bordel v hlavě nevede k pořádnému výkonu 





Salomon Trail running cup Ještěd (17km)
Tenhle závod byl dlouhý 17 kilometrů a kopcovitý. Na začátku to bylo v pohodě, užívala jsem si setkání s kamarády a taky jsem se při závodě zakecala s jiným běžcem, nějakým Michalem z Prahy. To bylo fajn, ale později už moc ne. Když jsem si užívala chvilku klidu na občerstvovačce, tak Michal začal s hecováním: "No tak Renčo, děléj, honem honem!", takže jsem si ani neodfrkla a pak jsme běželi z kopce neskutečnou rychlostí. Nechtěla jsem zůstat pozadu, tak jsem se pořád držela za ním s šílenou rychlostí seběhu. Po seběhu následoval (co asi?) kopec kde jsem parťáka ztratila úplně. Bylo mi fakt blbě a jedna paní mě tam zachránila tím, že mi dala energy tyčku. Nějak jsem to doklepala do cíle, ale s hrozným časem a s myšlenkou, že tenhle závod byl v letošní sezoně poslední. 

Ponaučení ze závodu:
  • zjistit si kde přesně jsou občerstvovačky a jestli tam budou mít kromě pití i nějaké jídlo 
  • vzít s sebou nějakou energy tyčku




Poděkování:


  • Mamce jakožto nejlepší podpoře na závodech
  • Tátovi za dopravu na Slovakmana
  • TTH týmu a hlavně trenérovi Philipovi
  • Scottovi a Lynn za to, že nám v Portugalsku vařili a za podporu na Quarteira triatlonu 
  • Organizátorovi Slovakmana za to, že se o mě staral a taky hlavně chlapům ze záchranky. 
  • Danovi a Standovi, mým dvěma naprosto otravným kamarádům, kteří mají neskutečnou schopnost mě naštvat pokaždé když chtějí, ale kteří umí hrozně moc pomoct když to potřebuji.
  • Marušce za to, že byla můj skvělý doprovod na Hamrmanovi a taky že přežila nocování ve stanu! 
  • Zdendovi za to, že mě uvrtal do maratonu Mont Blanc
  • Singltreku pod Smrkem za zapůjčení horáka na triatlon Hrádek
  • Neznámé paní, která mi dala energy tyčku na STRC Ještěd
  • Čtenářům tohoto blogu! :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat